Znalostí můžeme mít, kolik jen chceme. Od toho máme přece Google! Jenže skutečnost, že je máme nám je k ničemu, pokud je neumíme využít. A abychom je byli schopni využít, musíme si v nich udělat jasno. Nebo pořádek. Máš to v hlavě v pořádku? Máš tam náležitě uklizeno? Tak jak to můžeš chtít po ostatních? Kniha Martina Poliačika a Lindy Lančové Pořádek v hlavě ti poradí.
Martin Poliačik se společně s Lindou Lančovou zamýšlí nad tím, co je potřeba k tomu, aby si člověk pořádek v hlavě udělal. “Když si totiž chceš uklidit v životě, musíš si nejdříve udělat pořádek ve své hlavě”, jak mimochodem sám v úvodu píše. Třeba se dozvíte, že vy sami můžete být sobě tou nejlepší možnou “hračkou”. Když v sobě najdete schopnost zkoumat se, sledovat své myšlenky a pohnutky a uvědomovat si, co se ve vaší hlavě právě děje, budete moci docházet k novým a novým závěrům.
Martin Poliačik, zakladatel Akademie kritického myšlení, vychází z vlastní dlouholeté praxe debatéra, konzultanta a politika. Sám sebe nazývá systematickým filosofem, je velkým fanouškem evoluce a vědeckých metod, učí kritické myšlení a dokonce chybělo málo, aby se stal ministrem školství. Linda Lančová vystudovala psychologii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde v rámci svého studia zkoumala kritické myšlení a zpracování nových informací, respektive odolnosti vůči persvazi. V současné době pracuje v Akademii.
Jejich společná kniha je přehledným a srozumitelným průvodcem kritického myšlení. Autoři svým čtenářům představují různé nástroje, jak informace třídit a jakým způsobem je účelně používat. Názorně představují na jakých základech lze vystavět argument, jakým způsobem se správně ptát, jak kritizovat a prezentovat nejen své vlastní myšlenky. A v neposlední řadě také jakým způsobem dosáhnout toho, aby ostatní pochopili vaše postoje a východiska, nejen proto aby s vámi posléze souhlasili. Není totiž nejdůležitější souhlasit, ale správně se pochopit navzájem.
Kniha však představuje kritické myšlení také po praktické stránce, obsahuje množství názorných ukázek efektivně i neefektivně vedených rozhovorů a argumentačních výměn. Nezapomíná ani na vtipné příhody ze života. Udělat si pořádek v hlavě je totiž jeden ze základních potřeb našeho života. Jak naložit se všemi informacemi a znalostmi, které jsme nabyli? Jak se vyznat v tom, co je a není pravda. Co je úplný balast a na čem naopak bude trocha pravdy?
Není snadné se zorientovat v nekonečném vesmíru plném protichůdných názorů a najít své vlastní místo. I k tomu myšlenky v této knize mohou pomoci. Není totiž nic snazšího, než přebírat něčí názory na základě sympatií k danému člověku nebo obhajovat sám sebe snůškou rychle (mnohdy ve vteřinách) nabytými tvrzeními ze sociálních sítí, aniž bychom se skutečně zamysleli nad tím (a to klidně i v průběhu několika dní), co skutečně si myslíme my sami a proč.
Sami autoři přitom zdůrazňují, že “otázka „proč“ téměř nikdy není zbytečná. Udržuje si hlavu otevřenou mnoha možným výkladům reality a ví, že různí lidé vnímají různé věci různými způsoby, a že když stojíme vedle svého bližního a díváme se stejným směrem, nevidíme totéž. Kdo myslí kriticky, je si vědom nebo vědoma omezení jazyka. Ví, že pokud se máme dohodnout, musíme se nejdříve ujistit, že stejné věci pojmenováváme stejnými slovy. A ví tedy i to, že často jediná cesta, jak něco zjistit, je komunikace s ostatními.” jak v knize popisuje Poliačik.
Možná můžeme začít tím, že si položíme otázku, co si myslíme o tom, že kritické myšlení chybí tak nějak obecně. Například v diskuzích na internetu a sociálních sítích, na školách a lidem obecně. A sáhnout sami sobě do svědomí s tím, na kolik si my sami informace ověřujeme.
Jedna věc je nám všem z vlastní zkušenosti více než-li jasná, udělat si pořádek ve vlastní hlavě není vůbec jednoduché. Kniha Martina Poliačika a Lindy Lančové však může být velmi užitečným pomocníkem na vaší cestě. A bezesporu také skvělým dárkem pod stromečkem!
