Do kin dorazil poslední a zároveň třetí snímek Miroslava Krobota s názvem Velká premiéra. Nutno podotknout, že po nepříliš zábavných snímcích Kvarteto a Díra u Hanušovic se jedná o nejvtipnější a nejzábavnější snímek, který napsal se svým spoluscénáristou Lubomírem Smékalem. Velká premiéra byla divákům představena na karlovarském festivalu a poté se dostala také k řadovým divákům. Příslibem je velmi neotřelá herecká poloha uznávané herečky Ivy Janžurové.
Krobotův specifický humor a poetika se nyní promítá do tématu, zda může být „nevážnost vážnější než seriózní vážnost“. Velká premiéra je totiž jakýmsi ironickým odrazem toho, jak všichni celý život usilovně improvizujeme, zatímco jen malý zlomek z nás si to doopravdy užívá a umí se tím bavit.
Hlavním představitelem Velké premiéry je pražský divadelník a improvizátor Šnajdr, kterého ztvárnil známý herec Dejvického divadla a Krobotův schovanec, Pavel Šimčík. Šnajdr je zejména improvizátorem a svou profesi provozuje bezútěšně a neustále, jak na jevišti, tak v osobním životě. Navíc si sám zakládá na tom, aby nebylo poznat, kdy jedná vážně a kdy si jen tak pro pobavení zahrává. Jeho žena (Klára Melíšková), hráčka na lesní roh, má už jeho věčných fórků plné zuby, neboť si už ani ona není jistá tím, co její manžel myslí vážně a co ne. Snaží se zachránit jejich manželství tím, že jim domluví párovou terapii, její snaha však přijde vniveč. Šnajdr se proto rozhodne vzít nabídku z olomouckého divadla s tím, že angažmá v jiném městě dopřeje jejich manželství potřebnou přestávku, a navíc využije azylu u své vlastní babičky, taktéž známou divadelní herečkou. Příjezdem do Olomouce odhaluje láskyplný vztah s babičkou (Iva Janžurová), která má stejně jako on improvizaci v lásce. Miroslav Krobot si zahrál ambiciózního a nerudného ředitele místního divadla, kterému více záleží na jeho případné politické síle, než na fungování divadla jako takového. Jeho filmový výrok „Kultura je za trest. Malý peníze, velký problémy!” je pro snímek klíčová a bude také tím, co si z filmu odnesete s sebou domů.
Podobně jako v Díře u Hanušovic je zde ústředním motivem „umělec, který přijel z Prahy”. Je zřejmé, že Krobotovy filmy nejsou masovou zábavou, v rámci české filmové scény jsou spíše osvěžujícím dezertem. Příznivci Krobota či Dejvického divadla si přijdou na své, Krobot stále pracuje se svým typickým nadhledem na svět divadla a na lidi v něm žijící a pracující. Miroslav Krobot si snad ani nemohl ke svým čerstvým sedmdesátinám nadělit lepší dárek, Velká premiéra pobaví, i když stále zůstane zcela nezodpovězená otázka, zda Krobot točí pro české publikum či zda své celovečerní filmy točí převážně pro sebe a své herecké kolegy.
Zdroj fotografií: Falcon
