Název filmu „Lítá v tom“ není jen zkratkou pro lítání v nejistotách, ale také pro lítost a lásku, které se v tomto příběhu prolínají. Tato romantická komedie nás vtahuje do svého světa plného absurdních situací a nečekaných zvratů v hlavním podání Kryštofa Hádka a Kristiny Svarinské.

Filmový debut ostříleného divadelního režiséra Tomáše Dianišky je klukovským příběhem plným samých hloupých rozhodnutí ve snaze udělat radost své umírající mamince. Neotřelé pojetí a kombinace pro Dianišku typických komiksových prvků, je již od pohledu zábavným snímkem. Dianiška, který byl dosud režisérem a hercem pouze na poli divadelním, kde posbíral mnohá ocenění (Transky, body, vteřiny, 294 statečných, Špinarka), se do svého filmového debutu vrhl s vervou a originalitou sobě vlastní.

Hlavní hrdina (Kryštof Hádek), dokáže diváka okouzlit svým klukovským pohledem na svět, ale také svým nadhledem nad životem. Když však jeho maminka (Taťjana Medvecká) vážně onemocní, rozhodne se, že je načase se svým životem něco udělat. Jenomže nejde na to tak úplně, jak by se dalo předpokládat…

Jeho touha potěšit nemocnou maminku je tak silná, že se ze samého zoufalství uchýlí k tomu nejhloupějšímu možnému nápadu. Lhát se nemá a z nevinných lží se mnohdy stávají neřešitelné problémy,  například bývalá striptérka, dnes svobodná matka, jeho sympatická slovenská sousedka (Kristina Svarinská).

Ve filmu se však objevuje i další skvělý herecký ansámbl, přičemž těhotná sousedka, není jedinou postavou, která přináší do příběhu dobrodružství a nečekanou hloubku. Její proměna ze striptérky na dočasnou „manželku“ a „budoucí maminku“ je zábavným pohledem na lidskou schopnost přizpůsobit se situaci. Sekunduje jí zdráhavá lékařka v podání Anny Polívkové, které se neodbytně dvoří Filip Rajmont. A tenhle pár je snad chvílemi zábavnější, než samotní protagonisté.

Scénáristé si zaslouží uznání za vtipné a chytré dialogy, které rozvíjejí zmatenou síť lží a tajemství. Příběh se postupně komplikuje a nedorozumění se množí, přičemž každý nový zapletený člen rodiny nebo přítel přidává další vrstvu humoru a napětí. Humor je celkově rozumný, neuchyluje se k přílišné laskavosti, jak mají české filmy ve zvyku, a dokonce zvládá být po celou dobu také nesexistický, což je vzhledem k tématu docela obdivuhodným činem. 

Režie filmu „Lítá v tom“ hravě představuje, jak skloubit komedii s dojemnými momenty. Přestože se jedná o romantickou komedii, film nepodléhá až tolika klišé a přináší osvěžující, žel ne zcela pravděpodobný, pohled na lásku a vztahy. Kulisy jsou vkusně vybrány a podporují atmosféru příběhu, hravost je znatelná na každém kroku a planetárium se také ukázalo být skvělou volbou.

Celkově je „Lítá v tom“ filmem, který vás zaručeně pobaví, ale zároveň také dotkne vašeho srdce. Kombinace zábavného příběhu, dobrého hereckého obsazení a zručné režie činí z tohoto českého filmu celkem milou podívanou. Vřele doporučuji všem, kteří hledají smích a radost, které jsou zabaleny do trochu přitažené, ale zábavu zaručující zápletky.

Režiséra Tomáše Dianišku  jsme odchytli v divadle, kde zkoušel další ze svých her…

Jak se to stalo, že jste “odběhl” z divadla režírovat k filmu?

Chtěl jsem to zkusit, protože mě filmy moc baví a líbí se mi, že z filmu jde udělat horor, což v divadle nejde, divadlo to nějak zcizuje a divák si pořád uvědomuje, že je to “jenom jako”. A film může být opravdu děsivý, má úplně jiné možnosti.

Navíc to byla zajímavá nabídka, oslovil mě producent Vojtěch Frič jestli bych nechtěl napsat film a stalo se to všechno rychle, což je neuvěřitelný, protože jsem o tom snil už několik let a nikdy to nedopadlo tak, aby se to doopravdy natočilo.

Divadlo ti nestačilo?

Já už jsem to vlastně chtěl dlouho. A někdy to tak vlastně bývá, těch autorů, kteří píší, není zase úplně moc. Takže dejme tomu, že když je někdo relativně úspěšný autor, tak si toho filmoví producenti všimnou. Jenomže jedna věc je, vyvíjet nějaký scénář nebo text a druhá věc je dotlačit to do konce. Film je totiž oproti divadlu až 30x dražší, myslím to finální dílo. Jen pro představu, divadlo stojí několik stovek tisíc a film několik milionů.

Tak teď to můžeš posoudit, jaký je rozdíl mezi divadelním a filmovým režírováním?

To filmový režírování je podle mě mnohem více připravené, protože ten čas tam něco stojí, takže se to spolu s psaním scénáře připravovalo rok a půl, a samotné natáčení trvalo pouze 21 dní. Velmi intenzivních dní, kdy se natáčelo 13 hodin denně a muselo se to dodržet, protože každá hodina je velmi drahá. Divadlo se sice také připravuje dlouho, ale je to mnohem pozvolnější dostat se k tomu výsledku. Třeba teď už jenom rok ten film stříháme, vybíráme hudbu, a tak dále.

Co má film a nemá divadlo a naopak?

Vlastně obecně vidím jako hlavní rozdíl peníze, zatímco v divadle moc peněz není, u filmu každý pracuje za peníze, takže se ti to automaticky snaží splnit a svou práci udělat a jsou rádi, že mají práci. Zatímco divadlo je velmi podfinancované a podhodnocené. A další věc, na natáčení přijde herec i když je třeba nemocný, protože nechce přijít o natáčecí den a ví, že tam na něj všichni čekají, v divadle musí být mnohy režisér tím hlavním motorem a motivovat herce, aby zkoušeli (smích). V divadle musí být režisér mnohem více aktivní. Divadlo je mnohem náročnější organismus.