Do kin právě přichází Arvéd a nejde o běžný historický ani životopisný film, s přehledem můžeme říci, že se jedná o nevyzpytatelný satanistický rituál. Vizuálně atraktivní snímek je v tuzemských filmových vodách něčím nevšedním a pojednává o jedné z nejkontroverznějších českých osobností.
Jiří Arvéd Smíchovský, známý také jako „malostranský ďábel”, byl jednou z nejunikátnějších a nejzajímavějších českých osobností první poloviny dvacátého století. Sám sebe považoval za renesančního muže a prvního českého okultistu, což z něj učinilo osobnost ještě tajemnější. Kolaboroval s každým režimem, nedá se však říct, že by jim oddaně sloužil. Spolupracoval s okupanty a byl také spolutvůrcem vznikající komunistické tajné bezpečnosti. Byl využit v řadě procesů se skutečnými kolaboranty a svědčil údajně u přibližně čtyř set poválečných soudů, přičemž sám tvrdil, že zapříčinil smrt 48 lidí. Hrál hru, která se mu posléze vymkla z rukou, a tak se v posledním zoufalství snažil za pomoci černé magie přivolat si na pomoc samotného ďábla. Tento významný hermetik, vyznavač černé magie a mimořádně vzdělaný člověk s geniální pamětí byl příkladem toho, kam až lze zajít, abychom dosáhli svého cíle, a to k hranicím samotného pekla.
Snímek je pak zejména adaptací posledních let Arvédova života a točí se okolo jeho smrti, která je dodnes nevyjasněná a zahalená tajemstvím. Navíc v režii známého komiksového umělce Vojtěcha Maška se jedná o velmi neotřelé převyprávění faustovské legendy spojené s dobovou reflexí a o povedený filmový debut. Arvéd je, včetně samotného traileru, velmi kvalitním audiovizuálním zážitkem. Jedná se o nezaměnitelný tuzemský snímek u něhož je zřejmé, že se jej chopil někdo s velkým vizuálním citem. Od samotného začátku se divák společně s hlavní postavou propadá do víru šílenství a série déjà vu, přičemž opakovaně nahlíží na stejné události z jiných perspektiv.
Arvéd (Michal Kern) za války coby konfident zachránil před koncentračním táborem Štěpána Plačka (Saša Rašilov). Po válce se však jejich role otáčí, Plaček Smíchovskému splácí dluh tím, že mu soud za spolupráci s nacisty nenařídí smrt, nýbrž doživotí. Tím však jejich vzájemné služby nekončí, Plaček jako vyšetřovatel státní bezpečnosi využívá Arvéda k dosažení svých cílů, a to zejména k usvědčování nepohodlných osob. Jeho služby mu oplácí nadstandardním přístupem ve vězení s výhodami prominentního vězně a především Arvédovou největší drogou – vzácnými okultistickými knihami ze zkonfiskovaných knihoven.
Dechberoucí je herecký výkon Michala Kerna, který svým projevem dokáže vyvolat silné antipatie a slizkost, stejně jako sympatie a soucit. Byť má jeho herecká osobnost spoustu rolí, včetně queer přesahu, ani náhodou nespadá do lacinosti. Od legendárního Spalovače mrtvol nebylo zlo v českém filmu ztvárněno tak líbezně a sladce. Neméně výborným je v roli Plačka také Saša Rašilov, který se po poměrně dlouhé době objevuje ve velmi výrazné charakterní roli, ve které je fenomenální. Navíc se jedná o jeden z mála českých filmů, ve kterých si dali tvůrci opravdu záležet na tom, co hercům vkládají do úst.
Arvéd je jedno velké filmové mystérium, které si úspěšně zachovává tajuplnost a nejednoznačnost svých ústředních postav až do samotného konce. Nejedná se o film, ve kterém se budete snadno orientovat, ale není to na škodu, myšlenka zůstává stejná: „Časy se mění, lidé se mění, ale zápletka zůstává.”
Tento nevšední audiovizuální zážitek nemá v českém filmu příliš mnoho konkurence. Hudební doprovod v podání Aid Kida, Jonatána Pastirčáka a Terezie Kovalové je zážitkem sám o sobě. Film sice nebyl přijat letošním karlovarským festivalem, o to více doporučujeme si na něj do kina zajít a udělat si svůj vlastní názor. Arvéd rozhodně není a nebude filmem pro každého, avšak v rámci aktuální tuzemské tvorby je novým svěžím vánkem, který rozvíří nejedny vody. Postačí zhlédnout vynikající trailer, abyste zjistili, zda vás film zaujme, či nikoliv, a koho ano, toho následně potěší, že je stejně výborný jako trailer sám, což se často nestává. Je velkou radostí, že se na česká filmová plátna dostalo něco tak nevšedního, ambiciózního a hlavně kvalitního.
Zdroj fotografií: Maxim Stano, Kristýna Strejcovská (Cinemart)
